KSICHTIES

 

Karolina Hejduková - zpěv

Lucie Řezanková - el. kytara

Martina Ponocná - baskytara

Martina Porkertová - bicí

Skupině vyšlo v roce 1996 u vydavatelství HAPPY MUSIC PRODUCTION album se stejnojmenným názvem, obsahující skladby Wilson, Girls, Nenajdeš, Jsem ready, Pálim, Klikyhák, Co se děje v trávě, Lez dál, tisíce rán, Zmije a Hej ty.

Dole zleva: Martina Porkertová, Karolina Hejduková, Martina Ponocná. Nahoře zleva: Dáša Šťastná, Lucie Řezanková

Vznik tohoto živelného hudebního sdružení by se dal datovat cca do roku 1992, kdy si Lůca Řezanková s Martinou Porkertovou řekly, že dost už bylo metalových černých můr, lebky, pařáty, hniloba a sliz jsou přežitý a trapný a ten „ten správnej bigbítovej lajf je přece o něčem jinym…“. Fascinovány soudobými modlami typu Guns´n´Roses se rozletěly Prahou a hledaly k sobě další muzikantky. Brzy se z dřevěné kočičí boudy na Bohdalci začaly linout typické zvuky Lucčiny ostré a neskutečně hutné kytary a Martininých totálně rozjetých bicích… Sestavu průběžně doplňovalo mnoho pozdějších významných div české hudební scény. Průběžně proto, že počáteční entusiastické „sice blbě, ale s chutí“ zakladatelek nebylo pro ostatní lehké ustát. Martina Čechová (Pet), Helena Kubelková (Teta), Marcela Chmelířová (Chinaski) a Jára Doksanská (Zaba) měly velikou snahu udělat zeJedna z původních sestav... Dole zleva: Martina Porkertová, Lucie Řezanková. Nahoře zleva: Marcela Chmelířová, Jarka Doksanská, Martina Čechová. Ksichties solidně hrající rockovou kapelu, leč marně, protože představa  Martiny a Lucky byla úplně jiná. Takže na jaře 93 byly Martina s Lůcou zase samy, zato už přesně věděly, koho a proč hledají. Během jednoho měsíce byla kapela opět pohromadě díky příchodu Martiny Ponocné (ex Loretta – také už měla dost hrobníků a hnilobného puchu), Dáši Šťastné a strhující pěvkyně Karolíny Hejdukové (Viktor Dyk je mj. zdatný vyhledavač talentů…).

Od té doby to bylo ono. Nedalo se říct, že by to kapele ladilo o moc lépe v hudební gramatice, ale soulad osobností byl mLive... Lucie Řezanková, Karolina Hejduková...nohem silnější. Zkoušení v hospodě na Slivenci, točení demáčů naživo (!ta drzost!) spousta předskakování výborným českým i zahraničním (!ta drzost!) kapelám, klubíky, fesťáčky po celé republice, cestování žlutou škodovkou, vymýšlení pecek a blbin, zhrzení rádobymanažeři, užaslí pořadatelé, užaslí dopravci, užaslí, fandící a pomáhající kamarádi - muzikanti, nevěřící a rezignující policejní hlídky na silnicích, nevěřící pumpaři na benzínkách, novináři, fascinovaní a nadšení fanoušci… Radost, radost, samá radost a úžas kapely nad tím, jak se plní sen…Live...

S nabídkou firmy na natočení alba přišlo zklidnění a pocit zodpovědnosti („Holky, jestli trváte na tom, že to za vás nebudou točit profesionální muzikanti, tak to musíte být schopny zahrát!!“). Ve spolupráci s Frantou Kotvou začalo „pročišťování“ repertoáru a bohužel, jak to u prvních desek bývá, i první zásadní názorové neshody. Z kapely odchází Dáša Šťastná a natáčení a následná realizace CD (1996) probíhá ve čtyřech. Skupina se profesionalizuje, sound  je uspořádanější, zřetelnější, pečlivě se zvažuje, kde, s kým a za jakých podmínek hrát, lidové kroje a dortová bitva na křtu CD v Bunkru jsou asi tou poslední blbinou z tradice ksichtích zpestřovaček. Díky promo-kampani k albu se o Ksichties hodně píše a mluví, točí se rádia a TV. Klip k „Co se děje v trávě“ moc neuspěl, zatímco tatáž píseň vyhrává regionální hitparády (tenkrát bez mobilů a Internetu). Popularita  a prestiž kapely roste. Ze zdravotních důvodů střídá Martinu za bicími Míša Moravcová (tenkrát ještě nebyla elektrická).Poslední sestava Ksichties. Zleva: Lucie Řezanková, Martina Ponocná, Míša Moravcová, Karolina Hejduková...

Modernizuje se repertoár a holky hrají technicky čím dál lépe. Už nemohou nést veškerou tíhu povinností s prezentací kapely a chtějí se věnovat pouze hraní. Přichází první manager, profesionální fota a plakáty a zahraniční turné v Rusku a v Kanadě. Výsledkem je opětovný nárůst popularity.

Tento kapitál je už  ale Ksichties nanic. V kapele to vnitřně neladí a Lucka s basačkou Martinou nakonec zůstávají v Kanadě. Několik článků o Ksichties vychází im-memoriam, kolem kapely panuje záhadno.

Žádnou z bývalých členek neopustilo nadšení a chuť v jejich snu pokračovat. Martina s Lůcou se v Kanadě pokoušely o celodívčí  „Czech-it“. Karolína s Míšou chtěly Ksichties v Čechách udržet. Basistku a kytaristku, schopné dát kapele to, co ty dvě bývalé, však najít nemohly. Bubenice Martina založila celodívčí Superfly, ale ani tato formace neměla dlouhé trvání. Nic nešlo tak, jak mělo. Ksichtí laťka byla totiž  moc vysoko.

Jak je to možné? Prostě  to sedlo. Potkaly se  ty správné baby a to, co dělaly, nahrnuly lidem ve správnou dobu. Může si muzikant(ka) přát něco víc??

 

-kb-